blok: O co mu jde?

07.09.2018

"Jsem tak šťastná, že jsme tady!"

"Tahle kavárna je fakt cool!"

"Pusinku, broučku, jsi nej!!!!"

Like, like, like 

  • "Kam jdeš? Ještě mám kafe?"

...odešel!??

O co mu jde, vždyť jsem mu to poslala i s fotkou a ještě mu dala lajky?

  • "Chtěl jsem si s tebou povídat"...
  • "Tak já nevím? Dělaj to tak všichni, ale jen já mám kluka, kterýmu furt něco vadí ."

Často pozoruji, že trávit s někým čas a nemít po ruce mobil (nejlépe na stole), je těžké. Kontrolování toho, co se děje na sociálních sítí, je stejně důležité, jako přítomnost živého člověka. Vidím počátek v kontrolování: jsem kontrolována a kontroluji, neustálá pohotovost je hodnocena jako přednost = flexibilita, jsem v kontaktu. Kde je míra toho, kdy už "smím" přestat? Jak dlouho nevadí, když neodpovím, nezareaguji? Někteří se nechají uvázat k mobilu jako k vysílačce, jakoby pracovali v profesích, kde jde o život. Možná si neuvědomují, že závislost na kontrole a zpětném potvrzování je zbavuje samostatnosti, schopnosti rozhodovat se, pamatovat si, čekat, ale také vnímat a soustředit se na to / na toho, koho máme u stolu. Trpělivost je pro ně nejvyšší trest, mlčení vnímají jako zradu. 

A přitom mají živého člověka, jeho přítomnou společnost, přímo před sebou...