Čas pro sebe

17.10.2018

Stav "Zero"

   Doba chytrých technologií lidstvu nijak neušetřila čas. Většina lidí neřeší, co bude s nadbytečným časem dělat, co si naplánují, když nemusí dlouze vyvařovat. Co udělají jiného, když odpověď na zprávu nepřijde poštou za několik dní ale do minuty  emailem, nebo kdy se dostanou k telefonu, aby vyřídili důležitý hovor, protože ho mají v kapse a můžou telefonovat kdykoli za chůze. Jak to?

   Všechny vymoženosti nám sice umožnily hodně řešení urychlit, ale zároveň nás zahlcují informacemi. Možnostmi možností, o kterých jsme nic netušili, netoužili po nich. Teď je vše rychle na dosah a tím je toho moc. Náš čas se naplnil hromadou balastu.

   O to víc nás zajímá, jak si zorganizovat čas. Jakoby nám patřil. Čas, to neuchopitelné, zmateně měřené. Naštěstí je mezi námi mnoho odborníků na Time Management.

Výborně, jsme zachráněni!

   Odborníci nám přesně poradí, kdy máme co dělat: kolik minut denně strávit cvičením, kolik minut jídlem, kolik hodin pracovat - na to je zvláštní plán, kolik hodin spát a relaxovat. Máme perfektně spočítané, kolik dní dostaneme volna, pardon - dovolené volno tzv. dovolenou, kdy a co máme slavit. Jsme generace šťastně organizovaných!

   Podle mých zkušeností ze setkávání s lidmi, je organizované štěstí určené jen pro někoho. Řada lidí stále hledá skulinku pro sebe, čas na svoje záliby, zájmy, rodinu nebo přátele. Střídají zaměstnání, místa bydliště, partnery. Vypadá to, že je někde něco zašmodrchaného.

   Navrhuji, naplánovat si do organizačních plánů, 10 minut denně ničeho. Pravidelně, každý den, se v určitém čase (kdykoli přes den nebo před spaním) věnovat soustředění se na "Nic". Na prázdno, prostor, dýchání, "stav Zero". Žádné lelkování u cigarety, vysedávání u kávy nebo drbání s kamarádkami. Ne! Soustředit se na "Nic" o samotě! Možná tak přijdeme na to, proč nám všechno to snažení stojí za tu námahu, možná nás napadne něco báječného, milého, veselého, důležitého. Možná si tak lépe uvědomíme, co přehlížíme, na co zapomínáme, s čím počítáme a považujeme to za samozřejmost, ačkoli samo o sobě nemůže být nic zřejmé...